Z Anglie

Příspěvky: 14 • Cena od: 99 CZK měsíčně

Darujte předplatné

O publikaciBez peněz to nejde

Pravidelné týdenní souhrny aktuálního dění ze Spojeného Království doplněné o ad hoc komentáře a postřehy ze života v Anglii.

O Borisově osudu rozhodnou pánové v šedých oblecích

Britský premiér je pod tlakem. K rezignaci ho vyzvala nejen opozice, ale i část jeho vlastních poslanců. Na vině je zejména skandál s bujarými večírky v sídle premiérů na Downing Street. Skvělá příležitost podívat se na to, jak se vlastně volí a odvolávají britští předsedové vlád. 

Britský systém je v tomhle mnohem jiný, než na co jsme zvyklí z Česka. Vůdce strany je volen všemi straníky a nemá předem dané funkční období. Vůdcem strany a tím pádem i premiérem je až do okamžiku, kdy se buď sám rozhodne odejít nebo kdy ho odvolají jeho vlastní poslanci. 

(Poznámka: Následující řádky se soustředí a popisují, jak to funguje v Konzervativní straně, protože právě ji vede Boris Johnson. V případě labouristů je to obdobné, byť s drobnými odlišnostmi.)

A právě tady přicházejí na scénu pověstní pánové v šedých oblecích, alespoň tak nazvala své politické katy premiérka Thatcherová. Jedná se o vedení Výboru 1922. Zní to poněkud okultně, ale vlastně je to poslanecký klub, který však s hlasovacím právem sdružuje pouze backbenchery. 


Obchod z roku 1707

Nevím, jak to máte vy, ale mně přijde, že v Česku všichni tak nějak dělíme čas listopadem ’89. Prostě se Sametovou revolucí přišla nová éra a vše, co se stalo před ní, je pro nás jako pravěk. A podobných ér máme v našem myšlení víc. Nacistická okupace, První republika, Rakousko, potažmo ‚za císaře pána’. 

V Anglii nic takového nemají. Takže zatímco naše mentální historická mapa je rozkouzkována do různých etap, ér a kapitol, tak tady je historie v podstatě jedno nepřetržité kontinuum. A je to pochopitelné. Z pohledu Angličanů, se totiž třeba v roce ’89 vlastně nic moc významného nestalo. 

To už má pro ně větší význam rok 1997, který pro ně přinesl konec osmnáctileté vlády konzervativců (11 let Margaret Thatcherová, 7 let John Major) a začátek třinácti let, kdy byli u moci Labouristi. Což je éra, kterou si vetšina Angličanů spojuje s uzavřením Velkopátečních dohod, devolucí, ideologií ‚Třetí cesty’ a třeba s Válkou v Iráku. 

Předělem není ani Druhá světová válka. Ostatně, mnohem častějí než o ní mluví třeba obyvatelé Londýna o ‚blitzu’, přičemž tímhle termínem označují období, kdy byl Londýn bombardován a kdy se část místních, zejména dětí, evakuovala na venkov, a ti, co zůstali, často trávili hodiny v metru a v protileteckých krytech. 


3 velké věci, které se v Anglii stanou v roce 2022

Dneska to bude netradiční. Máme totiž netradiční den, 1. leden, a tak se místo klasického blogu a souhrnu událostí minulého týdne podíváme naopak dopředu, na nový rok 2022, a co v něm Anglii čeká. 

1. Platinové jubileum

Už 6. února to bude na den přesně 70 let nástupu Královny na trůn. Alžběta II. je v současnosti čtvrtým nejdéle vládnoucím monarchou v dějinách lidstva. V novém roce má šanci překonat thajského krále Rámu IX. a lichtenštejnského knížete Johana II. A pokud Její Veličenstvo vydrží v čele státu ještě další dva roky a kousek, překoná i rekordmana Ludvíka XIV., který kraloval Francii 72 let a 110 dní. 

Jen si to představte. Několik generací Britů nikdy v životě nezažilo jinou hlavu státu než právě Alžbětu II. Vezměte si, že, když Královna v roce 1952 nastoupila na trůn, byl v Československu prezidentem Gottwald, a po něm přišli Zápotocký, Novotný, Svoboda, Husák, Havel, rozdělení Československa, znovu Havel, Klaus a teď Zeman, a v Británii pořád Alžběta II. 

V Británii se proto chystají náležité oslavy. Uvidíme, jak moc do plánu nakonec promluví COVID, ale mělo by to být skutečně velké. Od čtvrtka 2. června až do neděle 5. bude speciální volno (v zásadě obdobné, jako v Česku funguje o státních svátcích). Proběhne velká vojenská přehlídka (Trooping of Colours), které se má zúčastnit na 1,400 příslušníků ozbrojených sil království, a jejíž součástí má být i přelet letounů RAF nad centrálním Londýnem. (Snad budou k vidění i F-35ky.) 

BBC chystá zvláštní koncert. U Buckinghamského paláce proběhne zvláštní průvod na způsob karnevalu, od kterého se má zapojit na pět tisíc lidí. Uskutečnit se má i velká jezdecká show. V Gloucestershiru přejmenují most přes nejdelší anglickou řeku Severn, a do oslav se nějakým způsobem zapojí všechny instituce, které mají jen něco málo společného s monarchií. Královská mincovna tak už například uvolnila do oběhu mince s motivy odkazující na Jubileum.

Takže pokud uvažujete o výletu do Anglie, tak právě začátek června může být skvělá příležitost na vlastní kůži zažít něco, co se vám už nikdy jindy v životě zažít asi nepodaří. 

2. Lokální volby


Požehnaná Vánoce

Hezký den, 

doufám, že jste si užili Šťedrý večer a že Vám Ježíšek nadělil, co jste si přáli. Dnes na Boží hod Vás nechci zatěžovat blogem ani přehledem událostí z Anglie. Ostatně, jaká událost je větší než Vánoce? 

V 16.00 kontinentálního času bude odvysíláno vánoční poselství Jejího Veličenstva Královny. Zhruba desetiminutový proslov si budete moci pustit i na Youtube kanálu královské rodiny


V Anglii to jde i bez občanek

Mnozí z vás se mně po mém vystoupení na CNN Prima ptali, jak to teda v Anglii je s občanskými průkazy? Jednoduše, prostě žádné občanky tady nejsou. A jak tady tady lidi fungují? Úplně normálně. Občanku totiž vlastně k ničemu nepotřebují. 

Chápu, že z Česka jsme zvyklí na to, že všichni u sebe nosíme na úřadě nafasovanou kartičku s naší fotkou, kterou musíme za zákona mít a kterou se musíme při různých příležitostech prokazovat. 

Bereme to jako samozřejmost. A tak nám přijde divné, že v Angli nic takového skutečně nemají. Přitom, když se zamyslíte, zjistíte, že je to vlastně úplně zbytečný doklad. Jistě, můžete díky němu cestovat po Schengenu, ale k tomu Vám stejně dobře poslouží pas. A k prokázání totožnosti si můžete vystačit i s řidičákem nebo jiným dokladem, studenti třeba s ICICem. 

Zní to jako sci-fi? No ale přesně takhle to funguje ve Spojeném království. Nad rámec toho se tady často setkáte s požadavkem na ‚proof of address’, tedy na prokázání bydliště. Zní to složitě, ale v praxi je to třeba i jen měsíční účet za plyn, na kterém je Vaše jméno. Tohle třeba po mně chtěli, když jsem si zakládal účet v bance nebo když jsem zařizovali hypotéku. 

A pokud byste přece jen mermomoci toužili mít v peněžence nějaký průkaz totožnosti s vaší fotkou, tak si ho můžete pořídit u některé soukromé společnosti, která se jejich vydáváním zabývá. Což mi přijde jako úžasná ukázka svobody a tržního fungování. 

Jak v Británii zrušili občanky

Současná absence povinných státní občanských průkazů je odrazem britského důrazu na praktičnost, ochranu soukromí a efektivitu nakládání s veřejnými rozpočty. Přesto tady v minulosti celkem třikrát občanky v nějaké podobě zavedli. 


Princ nebo kníže z Walesu?

Přiznám se, že kdykoli kdy slyším z českých médií sousloví ‚princ z Walesu’, krvácím z uší. Je to totiž úplný nesmysl. Proč? 

Wales je knížectví. Historicky byly Britské ostrovy obývány keltskými kmeny. V roce 41 si většinu ostrovů podrobili Římané. (Zjednodušeně řečeno, římská nadvláda se vyhla Irsku a Skotsku.) Římské legie ostrovy opustily počátkem 5. století. V té době se Římská říše rozpadala pod náporem barbarů a vojenské síly byly potřeba jinde. 

Původně keltské, ale v té době už poměrně silně romanizované obyvatelstvo, se rozhodlo si ochranu před nájezdníky obstarat jinde a jinak. A tak přibyli do Kentu germánští Jutové, kteří se ale záhy z ochránců proměnili v dobyvatele. A po Jutech dorazili kmeny Anglů a Sasů. 

Souhrnně jim dneska říkáme Anglosasové. A ti postupně začali nahrazovat, vytlačovat a asimilovat původní keltské obyvatelstvo. Anglosaská expanze se ale zastavila na welšských horách. A vnich a za nimi si uchovali svá panství zbylí keltové. 

Anglosasové se pak několik set let mleli s vikingy i mezi sebou navzájem. Z velkého množství anglosaských království – jen namátkou Essex, Wessex, Northumbria nebo Mercia – se postupně vynořila sjednocená Anglie, kterou pod vedením Viléma Dobyvatele ovládli v roce 1066 Normané. 

Odznak knížete z Walesu


Je tu zima, ale vlastně ne

Počasí je vděčným tématem všech debat a diskusí o Londýně. Londýn sice už dávno není pověstný svou mlhou, ale naopak snad každý Čech má pocit, že je v Londýně zima. 

Naposledy mi to potvrdila fotbalová výprava mého kamaráda, která do anglické metropole zavítala tento týden. Ale i před nimi totéž říkali další a ostatně, když u nás byla v listopadu moje máma, tak si celou dobu stěžovala, že je jí zima. 

A zima je i mně. Za těch pár let, co v Londýně žiji, mi přijde, že jsou tady jen dvě roční období – zima a mírná zima. 

Londýn přitom populární představě navdory neleží nijak zásadně severněji než třeba Praha. Ta se nachází na 50° 5′ severní šířky. Londýn na 51° 30′. A oproti matičce Praze je Londýn položený níže a hlavně blíže Golfskému proudu. 

Přesto je tu pocitově věští zima. A pocitově je potřeba dvakrát podtrhnout, zvýraznit a napsat tučně. Na papíře je tu v porovnání s Prahou totiž tepleji. Alespoň podle Wikipedie. Celoroční průměr teplot v Londýně se pohybuje mezi 7,4°C a 15,2°C. Naproti tomu Praha je mezi 6°C a 14,1°C. A Prahu Londýn suše strčí do kapsy i v rekordech. Zatímco nejvíc tady mrzlo -16,1°C, v Praze to bylo -27,6°C. 

Nejchladnějšími měsíci jsou podle meteroologů v Londýně leden s únorem, ale ani o nich neklesají teploty v průměru na rozdíl od Prahy pod nulu. Ostatně nikdy jsem tady nezažil, že by tady nějak vydatně sněžilo. Spíše vůbec. 


Mám doma britskou občanku

A tou občankou je moje manželka. Občanské průkazy ostatně v Británii neexistují. Moje žena je původem z Itálie a proto si o britské občanství musela žádat a nebyl to zrovna jednoduchý proces. 

Abyste totiž vůbec mohli požádat musíte v Británii žít alespoň šest let. Přesněji musíte nejprve mít pět let pre-settled status a následně rok settled status. Oba statuty jsou v zásadě obdobou českého trvalého pobytu. Zároveň platí poměrně složité výpočty a kvóty kolik času za těch šest let můžete strávit mimo území Spojeného Království. 

A aby toho nebylo málo, musíte ještě složit zkoušku z angličtiny a ze všeobecného přehledu z britských reálií historií počínaje a sportem konče. Ta angličtina je snadná, ale test z reálií by dal zabrat asi i většině zdejší populace. K tomu všemu je to poměrně i finančně nákladná záležitost. Manželku to se vším všudy vyšlo na přibližně £1,500, ale celková částka se může vyšplhat ještě výš, zvláště pokud byste potřebovali nějaké kurzy na doplnění potřebných znalostí. 


Je anglická kuchyně skutečně špatná?

Ne. Naopak je velmi dobrá a českým hospodským a restauratérům by prospělo, kdyby si dali stáž v Anglii. Na jednu špatnou restauraci tady totiž připadá devět dobrých, zatímco v Česku je ten poměr možná s výjimkou Prahy opačný. 

Svoji špatnou pověst anglická kuchyně získala snad až po druhé světové válce. Potraviny tady totiž byly na příděl až do roku 1953, tedy devět let po válce! Takže se vařilo ze všeho možného a kvalitě to moc nepřidalo. 

Navíc, pokud je Vaše národní jídlo smažená ryba zabalená do starých novin a nejbližším sousedem jsou Francouzi (jejichž vlastní kuchyně je mimochodem dost přeceňovaná), tak si tak nějak sami říkáte o to, aby si z vaší kuchyně ostatní utahovali. 

Realita je však, zvláště v dnešní době, někde jinde. Británie byla svého času středem světa a Londýn byl globální metropolí číslo jedna. V Anglii tak najdete spoustu kuchyní z celého světa. Snad každá čtvrť, městečko, ale i vesnice se může pochlubit výbornou restaurací z indického poloostrova a to v nejrůznějších variacích.